Jak podpořit tělo a mysl při vysazování antidepresiv a léků na úzkost

Jak podpořit tělo a mysl při vysazování antidepresiv a léků na úzkost

Ukončení užívání léků ovlivňujících centrální nervový systém je významným životním krokem. Ať už jde o antidepresiva (typu SSRI/SNRI), léky proti úzkosti (anxiolytika) či některé léky na spaní, jejich vysazování není jen „přestat brát léky“, ale komplexní proces, během kterého se mozek a nervový systém učí znovu fungovat samostatně. Toto náročné období lze přirovnat k maratonu, který vyžaduje odhodlání, trpělivost a cílenou podporu. Pochopení toho, co se uvnitř vás děje, je prvním krokem k tomu, jak tuto výzvu úspěšně zvládnout.

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: Tento článek má pouze informativní charakter a v žádném případě nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Proces vysazování jakýchkoliv léků musí být vždy prováděn postupně, pod dohledem a dle individuálního plánu stanoveného vaším ošetřujícím lékařem.

Část 1: Proč je vysazování léků na psychiku tak náročné?

Mozek v režimu změny: Co se skutečně děje?

Představte si, že si váš mozek zvykl na určitou „berličku“. Při dlouhodobém užívání léků, jako jsou antidepresiva SSRI, které zvyšují dostupnost serotoninu (přenašeče nervových vzruchů), se mozek adaptuje. Ve snaze udržet si rovnováhu sníží citlivost a počet svých vlastních receptorů pro serotonin.

Když lék začnete vysazovat, tato „berlička“ zmizí a vzniká dočasný, ale citelný propad v serotoninové signalizaci. Než si mozek vytvoří nové receptory a obnoví jejich citlivost, může tento stav trvat dny až týdny. Jak ale potvrzují zkušenosti mnoha pacientů i odborná literatura, u citlivějších jedinců nebo po dlouhodobém užívání se může jednat o proces trvající mnoho měsíců, v některých případech i déle. Právě tato neurochemická nerovnováha je hlavním důvodem tzv. syndromu z vysazení.

Podobný princip platí i u jiných látek. Například u léků na úzkost (benzodiazepinů) si mozek zvyká na posílenou aktivitu tlumivého přenašeče GABA. Jejich vysazení pak vede k dočasné převaze budivých procesů, což se projevuje úzkostí a neklidem.

Co můžete cítit během vysazování léků? Příznaky, které nejsou jen „ve vaší hlavě“

Jde o reálnou, fyziologickou reakci těla. Pro snazší zapamatování typických projevů u antidepresiv se v lékařské praxi, zejména v anglosaském světě, vžila mnemotechnická pomůcka FINISH. Jak uvádí například britská Královská psychiatrická společnost¹, tato zkratka pomáhá rychle identifikovat klíčové okruhy potíží:

• F – Flu-like symptoms (chřipkové příznaky): Únava, bolesti svalů, hlavy, pocení.
• I – Insomnia (nespavost): Problémy s usínáním, živé nebo znepokojivé sny.
• N – Nausea (nevolnost): Pocit na zvracení, někdy i zvracení nebo průjem.
• I – Imbalance (nerovnováha): Závratě, pocit točení hlavy, problémy s koordinací.
• S – Sensory disturbances (senzorické poruchy): Zvláštní pocity brnění, mravenčení nebo "elektrických výbojů" v hlavě, často popisované jako "brain zaps".
• H – Hyperarousal (přecitlivělost): Úzkost, podrážděnost, neklid, záchvaty pláče.

Je klíčové odlišit tyto příznaky od návratu původní nemoci (relapsu). Příznaky z vysazení nastupují rychle (hodiny až dny po snížení dávky) a často zahrnují nové, fyzické projevy, které jste dříve neznali (například pocity krátkých elektrických výbojů v hlavě). Klíčovým vodítkem je, že pokud se dávka vrátí na poslední stabilní úroveň, příznaky z vysazení obvykle velmi rychle odezní (během hodin až dnů), protože tělo dostalo látku, na jejíž absenci reagovalo. Návrat původní nemoci by se naopak rozvíjel pomaleji a lék by na něj začal znovu zabírat až po několika týdnech

Část 2: Příběhy pacientů, které změnily náhled na vysazování léků

Právě autentické příběhy pacientů vedly k tomu, že odborné společnosti začaly měnit svůj pohled na vysazování léků. Jeden z nejznámějších hlasů je Brit James Moore, který sdílel svůj příběh v podcastu britské Královské psychiatrické společnosti². Jeho zkušenost odhalila několik klíčových zjištění:

• Příliš rychlé vysazování je nebezpečné: Lékařem doporučený postup "týden berte půlku a pak přestaňte" vedl u Jamese k děsivým stavům.
• Vysazení NENÍ relaps: James si všiml, že jeho příznaky byly nové, fyzické a po návratu na plnou dávku okamžitě zmizely – jasný důkaz, že nejde o návrat deprese.
• Extrémně pomalé snižování je klíč: Svůj lék se mu podařilo vysadit až po dva a půl roku trvajícím, velmi pozvolném snižování dávek.
• Potřebujeme správné nástroje: Pro takto pomalé vysazování jsou standardní tablety nevhodné. James využíval tekutou formu léku a speciální "tapering strips" (pásky s postupně se snižující dávkou).

Část 3: Co může pomoci při vysazování léků?

Na základě těchto zkušeností vytvořila britská Královská psychiatrická společnost podrobného průvodce pro pacienty¹. Zde jsou nejdůležitější rady:

Krok 1: Vytvořte s lékařem individuální plán Neexistuje univerzální návod. Váš plán musí zohlednit typ léku, délku užívání a vaši osobní citlivost. Buďte připraveni ho flexibilně měnit podle reakce vašeho těla.

Krok 2: Vysazujte EXTRÉMNĚ pomalu Zapomeňte na týdny, přemýšlejte v měsících. Moderní přístup, tzv. hyperbolické snižování, říká, že čím nižší je dávka, tím menší musí být další snížení. Představte si to jako výstup do hor. První kilometry na vrchol jsou snadné, ale poslední metry před cílem jsou nejnáročnější a vyžadují největší opatrnost.

Krok 3: Naučte se rozpoznat příznaky z vysazení Všímejte si rychlosti nástupu a typu příznaků (nové, fyzické) a toho, jak vaše tělo reaguje. Pomůže vám to lépe komunikovat s lékařem.

Krok 4: Co dělat, když se objeví potíže? Není to selhání. Je to jen signál, že postupujete příliš rychle. Odborníci radí:

1. Vraťte se k poslední dávce, na které vám bylo dobře.
2. Stabilizujte se na této dávce (počkejte týden, dva, i déle).
3. Pokračujte ve snižování, ale ještě pomaleji a po menších dílcích.

Část 4: Podpořte svůj nervový systém

Během tohoto náročného procesu můžete svůj nervový systém podpořit cílenou výživou a změnou životního stylu.

1. Hořčík

Vysazování léků je obrovský stresor, a právě ve stresu tělo spotřebovává hořčík ve velkém. Jeho nedostatek se může projevovat zvýšenou podrážděností, úzkostí a svalovým napětím. Hořčík je pro nervový systém přirozeným stabilizátorem.

• Jak konkrétně pomáhá? Dle schválených zdravotních tvrzení (EFSA) hořčík přispívá k normální činnosti nervové soustavy a normální psychické činnosti. Pomáhá také snižovat jeden z nejčastějších příznaků z vysazení – přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání.³
• Kde ho najít? V listové zelenině, ořeších, semínkách, banánech či hořké čokoládě.

1. Vitamíny skupiny B

Pokud je mozek továrna, vitamíny B jsou jiskry, které zapalují motory. Jsou naprosto nezbytné pro tvorbu energie v buňkách a přímo se podílejí na výrobě klíčových neurotransmiterů, jako je serotonin a dopamin, jejichž rovnováha je při vysazování narušena.

• Jak konkrétně pomáhají? Vitamíny B6, B12 a folát (B9) společně přispívají k normálnímu energetickému metabolismu, což je klíčové v boji proti únavě. Zároveň podporují normální psychickou činnost a pomáhají tak udržet vaši mysl v lepší kondici.⁴
• Kde je najít? V celozrnných obilovinách, vejcích, mase, luštěninách a listové zelenině.

1. Omega-3 mastné kyseliny – Udržujte mozek v kondici Váš mozek je z více než 60 % tvořen tukem. Omega-3 mastné kyseliny, zejména DHA, jsou jeho základní stavební složkou.

• Jak konkrétně pomáhají? Kyselina DHA prokazatelně přispívá k udržení normální činnosti mozku. To je zásadní v období, kdy mozek prochází velkými změnami a adaptací.⁵
• Kde je najít? V tučných mořských rybách (losos, makrela), vlašských ořechách, lněných a chia semínkách.

Více informací o těchto doplňcích stravy a jejich účincích najdete v článku Mozková mlha, únava a vnitřní šum – znáte to?

Pamatujte, že doplňky stravy jsou jen jedním, i když důležitým, dílkem skládačky. Pro úspěšné zvládnutí tohoto období je klíčové zaměřit se i na další aspekty životního stylu, jako je pravidelný jemný pohyb, spánková hygiena, vyvážená strava a relaxační techniky. Vytvoříte tak pro svůj nervový systém ty nejlepší podmínky pro regeneraci.

Zdroje a doporučené materiály

1. Royal College of Psychiatrists. (2020). Stopping antidepressants. [online] Tento podrobný průvodce pro pacienty nabízí bezpečné, praktické a empatické rady. Dostupné na: https://www.rcpsych.ac.uk/mental-health/treatments-and-wellbeing/stopping-antidepressants
2. Royal College of Psychiatrists. Podcast: "Stopping antidepressants: Exploring the patient's experience" (19. října 2020). [online] Inspirativní příběh pacienta Jamese Moora. Dostupné na: https://www.rcpsych.ac.uk/news-and-features/podcasts/detail/stopping-antidepressants-exploring-the-patient-s-experience
3. Boyle, N. B., Lawton, C., & Dye, L. (2017). The Effects of Magnesium Supplementation on Subjective Anxiety and Stress—A Systematic Review. Nutrients, 9(5), 429.
4. Kennedy, D. O. (2016). B Vitamins and the Brain: Mechanisms, Dose and Efficacy—A Review. Nutrients, 8(2), 68.
5. Grosso, G., Galvano, F., Marventano, S., et al. (2014). Omega-3 Fatty Acids and Depression: Scientific Evidence and Biological Mechanisms. Oxidative Medicine and Cellular Longevity, 2014.