Každá generace trpí syndromem, že právě ta jejich je nejlepší. A že každá další generace po nich, už nestojí za moc. Proto i dnešní mladí dostávají nálepku: znudění, neuctiví, líní, požitkářští a nedisciplinovaní. Vážně to tak je? Nebo je něco, co nevidíme?
Byli jsme lepší než dnešní mladí?
Před více než dvěma tisíci lety řekl Sokrates: „Naše mládež miluje přepych. Nemá správné chování. Neuznává autority a nemá úctu před stářím. Děti odmlouvají rodičům, srkají při jídle a tyranizují své učitele.“ Tak to vypadá, že se děti ve škole chovají tisíce let stále stejně. Stále mají své zájmy, názory a postoje k vyučujícím. Přesto je dnešní generace něčím jedinečná. Jsou ovlivněni příchodem a neskutečným rozmachem digitálních technologií. Učitelé musí čelit dilematu. Buď držet krok se studenty, výuku modernizovat a využívat „chytrých“ zařízení anebo se držet zajetých kolejí: tužka, papír, kalkulačka. „Pravda“ stojí někde uprostřed. Kvalitní výuka stojí na kvalitním vyučujícím, který má k dispozici ty správné nástroje.
Digitální domorodci nebo pasivní konzumenti?
Školy se zařazení moderních technologií do výuky někdy obávají. Mají dojem, že to bude větší zátěž, než přínos. A vyučující? Přestože každý den v soukromí využívají moderní technologie, bývají z technologie v hodinách nervózní. Hlavně proto, že studenti působí jako digitální domorodci. Pořád mají mobil v ruce a používají slova, kterým vyučující někdy nerozumí. Teď ale přichází jedno velké – jenže! Čtyřletý výzkumný projekt na univerzitě v Bristolu ukazuje, že studenti sice vyrůstají v digitálním prostředí, ale jsou to typičtí pasivní „konzumenti“. Umí stahovat filmy, sledovat youtube, chatovat a měnit filtry na fotkách. Pohybují se v zjednodušeném a intuitivním uživatelském prostředí, ale skutečné porozumění a schopnost zodpovědného využívání toho, co vše technologie nabízí – jim tragicky chybí.
Digitální technologie jsou realita. Má na to škola reagovat?
Svět online je každodenní realitou dospívajících a bude ovlivňovat jejich budoucí dospělý život. A to je ten jednoznačný důvod, proč technologie do škol patří. Studenti si nutně potřebují osvojit, že online není jen zábava, rozptýlení a krátkodobé mělké poznatky. Musí se naučit se světem online pracovat a konstruktivně ho využívat. Měli by pochopit, že co se naučí a najdou online, mohou využít i off-line – v realitě. A toto se nenaučí sami. Jejich branou k poznání a vědomostem jsou učitelé. A jak mají připravit studenty pro budoucí kariéru, pokud nemají k dispozici ty správné nástroje? Jak je mají naučit pracovat s informacemi, umožnit jim poznat co je relevantní zdroj a co desinformace? Z učebnic? To nejde. Reálné prostředí je třeba poznávat v reálných situacích.
Být dětem průvodcem v džungli online
První „vlaštovkou“ inovací a zlepšení výuky ve školách bylo používání interaktivních tabulí. Ty umožňovaly do výuky vstupovat, živě dokreslovat, být online. Jejich nevýhodou bylo, že aby žáci dobře viděli, bylo třeba místnost při slunci alespoň trošku zastínit (to potom ale žáci nevidí do sešitů) a při špatné instalaci mohl projektor vyučujícímu nepříjemně svítit do očí. Další nevýhodou bylo, že pokud byl vyučující před plátnem nebo tabulí, jeho tělo vrhalo na tabuli stín. Proto je světovým trendem ve školství využívání velkých dotykových LCD displejů a například v Holandsku je těmito displeji vybavená už naprostá většina škol. A není divu.
Znáte světové trendy ve vybavení škol?
Tyto dotykové displeje jsou velmi intuitivní. Představte si je jako velký tablet připevněný na zdi. Proto učitelé nemusí mít strach, že by tuto tabuli neuměli ovládat – je to rozhraní jim důvěrně známé z užívání jejich mobilních telefonů nebo tabletů. Výhodou je i velmi snadný přechod z interaktivních tabulí (protože je zde využíván stejný software). Učiteli dříve připravené prezentace stále fungují. Displeje jsou plně dotykové, perfektně reagují a není třeba používat klávesnici ani myš. Žáci na ně skvěle vidí (bez ohledu na to kde sedí) a v neposlední řadě jsou tyto displeje pěkné na pohled a stávají se tak reprezentativním prvkem každé školy. Ty nejlepší školní sestavy mívají LCD tabuli doplněnou i klasickými bílými tabulemi – neboli „křídly“ (někdy i čtyřmi), na které jde psát poznámky mazatelnou fixou.
A jak je na tom vybavení škol v České republice?
Čeští žáci se prozatím chtě nechtě spokojují s klasickými tabulemi, ať už na fixu nebo křídu, popřípadě na interaktivní tabule. Je ale zřejmé, že vývoj ve školství a výuce žáků jde jasným směrem a že budoucnost bude patřit využívání dotykových displejů. Díky nimž bude možno provádět ty aktivity, které žáky připravují na budoucnost, učí je využívat internet zodpovědně a zatraktivňují výuku. Svět se mění rychle a škola potřebuje na tuto skutečnost reagovat. Škola musí být online.
Staňte se součástí revoluce
I vaše škola může mít špičkovou technologii. Její zajištění není složité. Rádi vám se vším pomůžeme. Od objednávky, přes dodávku a instalaci. Podívejte se na naši nabídku LCD displejů. Určitě ale doporučujeme - přijďte se na LCD displej podívat osobně, uvidíte, že naživo vás ohromí.
